Prevence havárií a nehod
Autor: Petr Skřehot a kolektiv
Počet stran: 1. díl – 341, 2. díl – 595
Rok vydání: 2009
Cena: 1. díl – 490 Kč, 2. díl – 590 Kč; oba díly – 990 Kč vč. DPH (cena nezahrnuje poštovné a balné)
Jelikož se nebezpečné látky dnes nevyskytují výlučně jen v chemickém průmyslu, ale díky širokému využití také v dopravě a věcech denní potřeby, je nutné s nimi zacházet obezřetně a dobře si uvědomovat rizika, která mohou představovat jak pro člověka samého, tak i pro životní prostředí. Je proto zřejmé, že stále větší roli i v běžném životě hraje prevence rizik. Snahou tohoto přístupu je rizika systematicky vyhledávat, analyzovat, přijímat opatření pro jejich odstranění či eliminaci, popřípadě navrhovat způsoby, jak se jim bránit či jak zmírňovat případné nežádoucí následky nastalých mimořádných událostí. S ohledem na rozmanitost rizik, jejich zdrojů i jejich projevů se správná praxe v prevenci rizik neobejde bez širokého spektra kvalitních a srozumitelných informací. A právě soustředit a srozumitelným způsobem interpretovat tyto informace se snaží právě vyšlá monografie. V knize jsou shrnuty a přehledně uspořádány nejnovější poznatky z oblasti nakládání s nebezpečnými látkami, průmyslové bezpečnosti, prevence závažných havárií či řešení mimořádných událostí. Vedle toho kniha předkládá také základní informace o možném ohrožení teroristickými útoky, které se stávají stále vážnější hrozbou.
První díl obsahuje tři základní tématické okruhy:
- Nebezpečné chemické látky
- Radioaktivní látky
- Aerosoly
V rámci nich se pak v jednotlivých kapitolách se čtenář může dozvědět například o:
– Nakládání s chemickými látkami a přípravky,
– Označování chemických látek a přípravků,
– Nebezpečných chemických látkách, radionuklidech a aerosolech v pracovním prostředí,
– Přepravě nebezpečných látek a materiálů,
– Nařízení REACH a o Globálním harmonizovaném systému (GHS),
– Toxikologických vlastnostech chemických látek, radioaktivních prvků a aerosolů,
– Radionuklidech a jejich praktickém využití,
– Biologických účincích radioaktivních látek a ionizujícího záření,
– Radiační ochraně a posouzení přijatelnosti expozice záření,
– Atmosférickém aerosolu, oblacích a procesech vedoucích ke srážkám,
– Aerosolech vznikajících při mimořádných událostech,
– Radioaerosolech a řadě dalších.
Aby čtenáři nemuseli pro praktické využití zde uváděných informací vyhledávat ještě další zdroje, obsahuje kniha také rozsáhlé přílohy:
– Seznam povolených číselných kombinací pro Kemlerovy kódy,
– Znění R- a S-vět,
– Označování bezpečnostních pokynů a klasifikace jednotlivých skupin látek podle nařízení GHS,
– Návod na použití toxikologické databáze NIOSH.
Druhý díl, který rozvíjí poznatky uvedené v díle prvním, je pak koncipován do pěti hlavních oddílů:
- Havárie a nehody,
- Technologická rizika a průmyslová bezpečnost,
- Terorismus,
- Zbraně hromadného ničení,
- Prevence následků mimořádných událostí a zásady civilní ochrany.
V rámci nich je pojednáno o:
– Mimořádných událostech v procesním průmyslu a energetice a způsobech hodnocení jejich závažností,
– Havarijních scénářích, které mohou nastávat při únicích nebezpečných látek,
– Hodnocení účinků toxických látek, tepelné radiace, tlakové vlny a působení nebezpečných částic,
– Zásadách průmyslové bezpečnosti a prevence závažných havárií,
– Analýze a hodnocení technologických rizik,
– Problematice funkční bezpečnosti systémů a procesních zařízení,
– Softwarových nástrojích určených pro modelování průběhů a následků mimořádných událostí,
– Vlivu lidského činitele na bezpečnost procesů a o kultuře bezpečnosti,
– Managementu bezpečnosti a řízení rizik v provozní praxi,
– Aktuálních hrozbách plynoucích z moderního terorismu,
– Zbraních hromadného ničení,
– Zásadách ochrany obyvatelstva před dopady mimořádných událostí.
Kniha je určena především pro vědecké a výzkumné pracovníky, odborníky z průmyslové sféry, pracovníky bezpečnostního managementu a krizového řízení, příslušníky integrovaného záchranného systému, inspektory státního odborného dozoru v oblasti požární ochrany, bezpečnosti práce, hygieny či ochrany životního prostředí, pracovníky krajských úřadů a v neposlední řadě pro vysokoškolské studenty studujících v oborech bezpečnostního inženýrství, průmyslové chemie či ochrany životního prostředí.